relé na vstupu a na výstupu PA. Zapojení těchto relé je takové,
že výstupní relé při zapnutí a vypnu- |
|
tí přepíná
bez proudu. Použitá relé SDS jsou
dostatečně rychlá. Zapnutím K1 pomocí K2 vznikne |
|
zpoždění
méně než 20ms, při současném odpadu (s malým zpožděním výstupního relé K2
pomocí |
|
C49 )
vznikne zpoždění odpadu cca 10ms. Středně rychlý QSK telegrafní provoz je
tímto možný. |
|
Zatímco u
elektronek může být nasazení mřížkového proudu příznak počínajícího
přetížení, u tran- |
|
zistorových
koncových stupňů se stačí soustředit pouze na správné stanovení odebíraného
stejno- |
|
směrného
proudu. To však může z různých důvodů značně mýlit. Abychom dostali
spolehlivý sig- |
|
nál o
přibližně 100% vybuzení, vyvinul autor
ukazatel vybuzení s jednou LED diodou LD2. |
|
|
Z jedné strany pushpullu se provozní
napětí přeložené vysokofrekvenčním napětím do- |
|
stává přes
oddělovací odpor R25 a řetěz diod na bázi PNP tranzistoru, která je
předepnuta na 17V. |
|
Jen tehdy,
jestliže při plném vybuzení podkročí zbytek napětí Drainu cca 16V, bude báze
T37 do- |
|
statečně
záporná proti emitoru, takže tranzistor T37 sepne. Jeho kolektorový proud
vybudí T38 a |
|
LD2 (
červená ) se rozsvítí.Tímto způsobem také dostaneme indikaci správného
přizpůsobení výs- |
|
tupu.
Jestliže LD2 svítí již při malém odebíraném proudu, je zatěžovací odpor
antény větší než 50 |
|
ohmů,
jestliže LD2 svítí až při velkých proudech (18A,max.20A ), pak je zatěžovací
odpor , předsta- |
vovaný
kabelem a anténou nižší než 50 ohmů. V každém případě musí při praktickém
provozu dbát |
|
na to, aby
při buzení řečí SSB se LD2 rozsvěcovala jen příležitostně při špičkách
modulace řeči. |
|
Příliš
časté a příliš silné rozsvěcování znamená přebuzení a tím i zkreslení a
splattery. Tomu se |
|
však musí
bezpodmínečně zabránit. K tomuto v principu jednoduchému ukazateli přebuzení
bylo |
|
připojeno
účinné zapojení pro získání napětí pro ALC. Pracuje extrémně rychle a dává na
svém vý- |
|
stupu
regulační napětí až 12V. Vtip spočívá mimo jiné i v dimenzování součástek.
Kondenzátor C31 |
je stále
nabit přes D11 a R31. Je-li buzení větší než 100% a stane-li se tím
tranzistor vodivým ve své |
dráze
emitor-kolektor, pak se nyní nejen rozsvítí dioda LD2, ale + pól C31 se navíc
připojí k zemi. |
|
Dříve již
odebíraný náboj na -pólu C31 může tak
okamžitě přes D12 nabít poměrně malý konden- |
|
zátor
C35. Poruchy nasazení regulace jsou tím vyloučeny, pokud připojený tranceiver
má podobně |
|
kvalitní
regulaci. Potenciometrický trimr R35 slouží k individuálnímu přizpůsobení k
potřebám TRXu, |
|
C36 a R34
zajišťují vyhovující zpoždění odpadu ( vypnutí ) regulace. |
|
A
nyní k síťové části. |
|
|
Kvalita dobrého výkonového
zesilovače stojí a padá s kvalitou síťové části. Po několika |
|
oklikách
autor vyvinul novou jednoduchou spínanou síťovou část dle DL9AH. Pracuje bez
trafa, má |
|
účinnost
přes 98%, při zátěži 15A má dostatečně nízké brumové napětí a je dostatečně
napěťově |
|
stabilní.
Navíc je jednoduchá, lehká, laciná a nezpůsobuje žádné poruchy harmonickými.
Princip |
|
bude
okamžitě srozumitelný, jakmile se podíváme na sériové zapojení D3,C5,D4,C6,D5
a C7. |
|
Jedná se o
jednoduché jednocestné usměrnění se třemi do série zapojenými nabíjecími
elektrolyty, |
mezi nimiž
je vždy jedna dioda. Během kladné půlvlny síťového napětí se elektrolyty
nabijí dohro- |
|
mady na cca
330V. Jestliže jsou všechny tři elektrolyty stejné, je na každém z nich
napětí, tedy |
|
cca
100V. Diody D4 a D5 při tomto nabíjecím procesu neruší, protože jsou zapojeny
ve stejném |
|
směru
propustnosti jako D3. Jsou však zapotřebí jako oddělovací diody pro paralelní
zapojení C5, |
|
C6
a C7, které následuje po nabíjecím procesu. Za tím účelem se spojí záporný
pól C5 a C6 přes |
|
obráceně
polarizovanou diodu D1 a D2 s kostrou. Kladné póly C5 a C6 je ještě třeba připojit přes |
|
elektronické
spínače T2 a T4 ke kladnému pólu C7. Výsledkem je 1/3 napětí, trojnásobná
nabitá |
|
kapacita s
trojnásobným vybíjecím proudem. Elektronické spínače smějí být samozřejmě
zapnuty |
|
teprvé
poté, co proběhne nabíjecí fáze. Aby se toho dosáhlo, byl před Darlingtonovy
spínací tranzis- |
tory T2 a T4 předřazen vždy jeden PNP tranzistor
T1 a T3. Tyto se řídí přímo ze sítě. Když napětí |
|
na
zadní části kladné půlvlny poklesne, sepnou nejdříve T1 a T3 a v důsledku
toho i T2 a T4. |
|
Protože
provoz je absolutně spínací, přemění se v teplo jen velmi málo elektrické
energie. Málo tep- |
la však
znamená vysokou účinnost. Kvůli vysoké akumulované energii v C5,C6 a C7 ( cca
30Ws! ) |
|
je nutno
se co nejpečlivěji vyhýbat zkratům! Při pokusech se doporučuje dostatečně
dlouho počkat, |
dokud
nebudou všechny tři C opravdu prázdné. Zabudovat přídavný voltmetr je
smysluplné už z to- |
|
hoto
důvodu. Jako náhražka, nebo jestliže paralelní zapojení mnoha malých
elektrolytů na místa C5, |
C6
a C7 zabere mnoho místa, možno se spokojit s LED LD5. Na výstupu je síťová
část jištěna |
|
rychlou
pojistkou 16A. R1 je spouštěcí odpor, který při zapnutí při otevřeném S2
omezí zapínací |
|
proud. Až
se kondenzátory po cca 5-8 sec. Nabijí, pak tento odpor R1 sepnutím S2
zkratujeme. |
|
V
důsledku spínacího provozu dochází ke ztrojení kmitočtu brumu. Je sice
nesymetrické, ale na |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|