50 ohmů přes vazební kondenzátory C40 a C41 ( aby se oddělilo stejnosměrné napětí ) k výstupu
Guanellova transformátoru, bude na něm vysokofrekvenční napětí podle všeobecně známého vzorce
P=U2/R  výkon cca 800W. Tato úvaha vztažená na jednu půlvlnu musí být ještě nutně doplněna
o průběh při druhé půlvlně. Jestliže při nahoře popsaném procesu kladná půlvlna vybudila tranzistor
T5, pak nyní následuje záporná půlvlna, která T5 uzavře . Současně dostane T36 v důsledku proti-
fázového buzení kladnou budicí půlvlnu. Poměry , které platily pro T5 se teď opakují u T36,ale přece
jenom s důležitým rozdílem, že elektrónový proud , tekoucí tranzistorem teče nyní opačným smě-
rem, to je od E2 ke střednímu bodu Mp. Z toho důvodu platí pro tuto druhou půlvlnu stejné napěťové
poměry, ale polarity jsou opačné.Tam, kde byl předtím mínus je nyní plus, v úsporném široko-
pásmovém trafu se obě půlvny opět složí do komletních sinusových kmitů. Všechny přednosti ús-
porného trafa se zde jak z technického tak i z fin. hlediska uplatní. Původně symetrický  výstup-
ní výkon  800W se přitom v dvojitém balunu dle Guanelly zároveň desymetrizuje, takže na jeho vý-
stupu může být výkon odebírán asymetricky pomocí 50 ohmového koaxiálního kabelu. Abychom
mohli vypočítat odběr proudu PA, doporučuje se jednoduše počítat se špičkovými proudy a napětím.
Protože na zatěžovacím odporu 12,5 ohmu je napětí transformované nahoru faktorem 2, tedy 140V
špičkových, pracuje každá strana do 1/4 z 12,5 ohmu, tedy do 3,125 ohmu.
U1/U2 = odmocnina R1/R2              Špičkový proud, který tedy musí téci tranzistory bude:
Išpič.=Ušpič./R = 70Všpič./3,125 ohm= 22,4Ašpič.
Střední ekvivalentní stejnosměrný proud se při sinusových půlvlnách a provozu ve třídě B vypočítá
pomocí integrálního počtu   I=Išpič./3,14      ( 3,14 je Ludolfovo  číslo )
Protože kvůli zamezení přenosových zkreslení musí téci klidový proud cca 1 až 1,5A , nejedná se
tedy o čistou třídu B a hodnota 3,14 se nve výpočtu sníží na 3,0 . Na každé straně je tedy stejno-
směrný proud cca 7,47A , oba dohromady dávají 15A. Přitom tedy činí při cca 90V stejnosměrného
napětí ( při zatížení )  a 15A stejnosměrného proudu:				P=U.I = 90.15= 1350W
Poměr výstupního vf výkonu a stejnosměrného napájecího příkonu dává účinnost:
Eta=Pstřídavý/Pstejnosměrný=800/1350= asi 60 %
Tato hodnota byla v praxi dokonce i poněkud překročena.
	Po těchto úvahách o výstupu PA se nyní věnujeme vstupu. Jak jsme již zmínili, musejí
být obě strany protitaktu buzeny v protifázi.Uvažovat musíme i vstupní kapacitu 170pF,k níž se krom
jiných vlivů přičítá ještě kapacita zpětného průniku 6,3pF.(Vu+1)=200pF . Vu je faktor napěťového
zesílení. Konečně musí být možné, aby i maximální budicí výkon, který přichází z budiče, se mohl
proměnit v teplo.
	Pohled na principiální schéma ukazuje jednoduché řešení těchto problémů. Nesytrický
vstupní signál se pomocí vstupního trafa nejen přetransformuje na zatěžovací odpor  50:9 = 5,55
ohmů, ale zároveň se i symetrizuje. To umožňuje obě strany ( všechny E1 i všechny E2 ) pomocí
jednoho děliče napětí R14/R16 respektive R20/R22 připojit k zemi a tak získat protifázový budicí
signál. Paralelní zapojení všech odporů na jedné straně by mělo dát 2,77 ohmů, aby byl vstupní ko-
axiální kabel čistě ukončen. Vyzkoušením různých hodnot C10 může pak být optimalizován PSV
na 10m ( 29 MHz ). Zatižitelnost odporů se jednoduše zvolí tak velká, aby přicházející budicí výkon
mohl být bez problémů přeměněn v teplo.
	Poměry děliče napětí jsou vypočítány tak, aby i při budicím výkonu trochu větším než
100W nebyla překročena kritická mez +/- 20Všpič na Gate.
	Zbývá ještě překonat to, že kapacitní odpor celkové vstupní kapacity Ce klesá se stou-
pajícím kmitočtem. Tento kapacitivní odpor, který je na 10m již velmi malý, leží paralelně R16,resp.
R22 a citelně již snižuje budicí střídavé napětí. Abychom mohli na všech pásmech používat přibliž-
ně stejný budicí výkon, použije se tento postup: R16 se trochu zvětší a R14 se trochu zmenší, a to
tak, aby na 10m bylo možné plné vybuzení s cca 80W. Aby se na 160m při stejném buzení nedos-
talo na Gaty příliš velké budicí napětí, zvolí se kondenzátory C9 a C11 tak malé, že se tím na 160
metrech vytvoří již významný efekt předřadného odporu. Pomocí tohoto vstupního zapojení, v němž
mají předřazené lineární součástky dominující vliv, se odstraní nelinearita vstupu. K tomu přispívá
i to, že odpory v Sourcech R17/R23 kromě svých jiných úkolů působí zde také linearizačně.
Pohled na vlastní zapojení PA ukazuje, že zde byly uplatněny shora právě popsané úvahy. V polo-
ze RX se signál z antény vede přes kontakty 4/5 vstupního relé K1, přes vstupní Guanellův transfor-
mátor L1/L2/L3, přes vazební kondenzátory C9/C11 a odpory R14/R20 na Gaty dohromady 32 HEX