relé na vstupu a na výstupu PA. Zapojení těchto relé je takové, že výstupní relé při zapnutí a vypnu-
tí přepíná bez proudu. Použitá relé  SDS jsou dostatečně rychlá. Zapnutím K1 pomocí K2 vznikne
zpoždění méně než 20ms, při současném odpadu (s malým zpožděním výstupního relé K2 pomocí
C49 ) vznikne zpoždění odpadu cca 10ms. Středně rychlý QSK telegrafní provoz je tímto možný.
Zatímco u elektronek může být nasazení mřížkového proudu příznak počínajícího přetížení, u tran-
zistorových koncových stupňů se stačí soustředit pouze na správné stanovení odebíraného stejno-
směrného proudu. To však může z různých důvodů značně mýlit. Abychom dostali spolehlivý sig-
nál o přibližně 100% vybuzení, vyvinul autor  ukazatel vybuzení s jednou LED diodou LD2.
Z jedné strany pushpullu se provozní napětí přeložené vysokofrekvenčním napětím do-
stává přes oddělovací odpor R25 a řetěz diod na bázi PNP tranzistoru, která je předepnuta na 17V.
Jen tehdy, jestliže při plném vybuzení podkročí zbytek napětí Drainu cca 16V, bude báze T37 do-
statečně záporná proti emitoru, takže tranzistor T37 sepne. Jeho kolektorový proud vybudí T38 a 
LD2 ( červená ) se rozsvítí.Tímto způsobem také dostaneme indikaci správného přizpůsobení výs-
tupu. Jestliže LD2 svítí již při malém odebíraném proudu, je zatěžovací odpor antény větší než 50 
ohmů, jestliže LD2 svítí až při velkých proudech (18A,max.20A ), pak je zatěžovací odpor , předsta-
vovaný kabelem a anténou nižší než 50 ohmů. V každém případě musí při praktickém provozu dbát
na to, aby při buzení řečí SSB se LD2 rozsvěcovala jen příležitostně při špičkách modulace řeči.
Příliš časté a příliš silné rozsvěcování znamená přebuzení a tím i zkreslení a splattery. Tomu se 
však musí bezpodmínečně zabránit. K tomuto v principu jednoduchému ukazateli přebuzení bylo
připojeno účinné zapojení pro získání napětí pro ALC. Pracuje extrémně rychle a dává na svém vý-
stupu regulační napětí až 12V. Vtip spočívá mimo jiné i v dimenzování součástek. Kondenzátor C31
je stále nabit přes D11 a R31. Je-li buzení větší než 100% a stane-li se tím tranzistor vodivým ve své
dráze emitor-kolektor, pak se nyní nejen rozsvítí dioda LD2, ale + pól C31 se navíc připojí k zemi.
Dříve již odebíraný náboj na  -pólu C31 může tak okamžitě přes D12 nabít poměrně malý konden-
zátor C35. Poruchy nasazení regulace jsou tím vyloučeny, pokud připojený tranceiver má podobně 
kvalitní regulaci. Potenciometrický trimr R35 slouží k individuálnímu přizpůsobení k potřebám TRXu,
C36 a R34 zajišťují vyhovující zpoždění odpadu ( vypnutí ) regulace.
A nyní k síťové části.
Kvalita dobrého výkonového zesilovače stojí a padá s kvalitou síťové části. Po několika
oklikách autor vyvinul novou jednoduchou spínanou síťovou část dle DL9AH. Pracuje bez trafa, má
účinnost přes 98%, při zátěži 15A má dostatečně nízké brumové napětí a je dostatečně napěťově 
stabilní. Navíc je jednoduchá, lehká, laciná a nezpůsobuje žádné poruchy harmonickými. Princip
bude okamžitě srozumitelný, jakmile se podíváme na sériové zapojení D3,C5,D4,C6,D5 a C7.
Jedná se o jednoduché jednocestné usměrnění se třemi do série zapojenými nabíjecími elektrolyty,
mezi nimiž je vždy jedna dioda. Během kladné půlvlny síťového napětí se elektrolyty nabijí dohro-
mady na cca 330V. Jestliže jsou všechny tři elektrolyty stejné, je na každém z nich napětí, tedy
cca 100V. Diody D4 a D5 při tomto nabíjecím procesu neruší, protože jsou zapojeny ve stejném 
směru propustnosti jako D3. Jsou však zapotřebí jako oddělovací diody pro paralelní zapojení C5,
C6 a C7, které následuje po nabíjecím procesu. Za tím účelem se spojí záporný pól C5 a C6 přes 
obráceně polarizovanou diodu D1 a D2 s kostrou. Kladné póly  C5 a C6 je ještě třeba připojit přes
elektronické spínače T2 a T4 ke kladnému pólu C7. Výsledkem je 1/3 napětí, trojnásobná nabitá 
kapacita s trojnásobným vybíjecím proudem. Elektronické spínače smějí být samozřejmě zapnuty
teprvé poté, co proběhne nabíjecí fáze. Aby se toho dosáhlo, byl před Darlingtonovy spínací tranzis-
tory  T2 a T4 předřazen vždy jeden PNP tranzistor T1 a T3. Tyto se řídí přímo ze sítě. Když napětí
na zadní části kladné půlvlny poklesne, sepnou nejdříve T1 a T3 a v důsledku toho i T2 a T4. 
Protože provoz je absolutně spínací, přemění se v teplo jen velmi málo elektrické energie. Málo tep-
la však znamená vysokou účinnost. Kvůli vysoké akumulované energii v C5,C6 a C7 ( cca 30Ws! )
je nutno se co nejpečlivěji vyhýbat zkratům! Při pokusech se doporučuje dostatečně dlouho počkat,
dokud nebudou všechny tři C opravdu prázdné. Zabudovat přídavný voltmetr je smysluplné už z to-
hoto důvodu. Jako náhražka, nebo jestliže paralelní zapojení mnoha malých elektrolytů na místa C5,
C6 a C7 zabere mnoho místa, možno se spokojit s LED LD5. Na výstupu je síťová část jištěna 
rychlou pojistkou 16A. R1 je spouštěcí odpor, který při zapnutí při otevřeném S2 omezí zapínací
proud. Až se kondenzátory po cca 5-8 sec. Nabijí, pak tento odpor R1 sepnutím S2 zkratujeme.
V důsledku spínacího provozu dochází ke ztrojení kmitočtu brumu. Je sice nesymetrické, ale na